Ekonomika Nikaraguy

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Ekonomika Nikaraguy je jednou z nejméně rozvinutých ze zemí Střední Ameriky. Podle nominálního HDP je Nikaragua druhou nejchudší zemí ve Střední Americe vůbec, její ekonomika je zaměřena především na zemědělství. V posledních letech,^[kdy?] kdy je prezidentem Daniel Ortega, se ekonomika státu pozvedla, došlo k tomu po globálním propadu HDP, během kterého se ekonomika země propadla o 1,5 %, hlavně díky snížení exportních poptávek na trzích v USA a Střední Americe, poklesem komoditních cen a malému růstu zahraničních investic. V roce 2010 následoval růst ekonomiky o 4,5 %, což bylo způsobeno navýšením exportních poptávek a růstem turistického sektoru. Následoval další růst, který v roce 2011 dosáhl dalších pěti procent, inflace spotřebitelských cen se rovněž snížila (v roce 2008 se inflace pohybovala na úrovni 19 %). Hlavním zdrojem příjmů jsou zahraniční investice, které tvoří 15 % HDP a nejčastěji pocházejí z Kostariky, USA a členských států Evropské unie. Asi jeden milion Nikaragujců přispívá do ekonomiky reminitencí. Na počátku roku 2004 byl Nikaragujský dluh snížen o 4,5 miliardy dolarů, a to díky iniciativě Mezinárodního měnového fondu a Světové banky pro silně zadlužené státy, která měla za cíl snížit dluhy těchto zemí. V dubnu roku 2006 vstoupila v platnost dohoda o volném obchodu mezi USA a Střední Amerikou, která rozšířila exportní příležitosti nikaragujských produktů ze zemědělského a výrobního průmyslu (textil a oděvy tvoří 60 % exportu země). Nikaragua se při splácení svého dluhu spoléhá hlavně na mezinárodní hospodářskou pomoc, přestože zahraniční investoři omezili tok financí v reakci na obvinění z podvodů během voleb roku 2008.